Dobrá mechová žínka

Kdysi bydlela v malém domku v Dolních Pasekách chudá žena se svou jedinou dcerou. Žily ve veliké nouzi, stěží jim zbývaly peníze na chleba. Jednoho dne žena těžce onemocněla a musela ulehnout. Na již tak chudou chaloupku dolehla bída ještě větší a den ode dne bylo hůře. O domácnost a chudou obživu se nyní musela starat pouze dcera. Jednoho dne se děvče vypravilo s nůší na zádech do dolnopaseckého lesa, aby nasbíralo suché listí, kterým by nemocné matce vystlalo postel. Zabrána do své práce dostala se dívka hlouběji do lesa. Najednou před sebou viděla podivně vypadající žínku a velmi se polekala, když na ni žínka promluvila a prosila ji o kousek chleba. Dívka přes své leknutí ani na chvilku nezaváhala a podala žínce svůj jediný kousek chleba, který si připravila na celý den. Žínka jej radostně přijala, přidala dívce do nůše hrst suchého listí a zmizela. Hladová a utrmácená dívka, které se zdála být nůše čím dále tím těžší, došla domů a chystala se matce upravit lože. Když vysypala nůši na zem, zatřpytily se mezi listím zlaté mince. Mechová žínka se tak dívce bohatě odvděčila za kousek chleba, o který se s ní podělila.