O založení Svatého Kopečka

Asi půldruhé hodiny chůze vychodním směrem od města Olomouce se zvedá na pokraji kdysihlubokých lesů pahorek, z něhož je nádherný rozhled po celé Hané. Již po staletí je tentokopec nazýván Svatým Kopečkem. Na jeho vrcholku stojí zdaleka viditelný poutní chrám sedvěma mohutnými věžemi a přilehlými frontami bývalých klášterních budov řádupremonstrátů. Chrám byl zasvěcen Panně Marii, kterou každoročně při pouti uctívaly nesčetnézástupy zbožných poutníků. O jeho založení se traduje tato pověst.

V Olomouci žil již od svých mladých let obchodník s vínem Jan Andrýsek. Jak již to v jehopovolání bylo zvykem, velmi často cestoval po sousedních zemích, hlavně pak zajížděl doUher, kde nakupoval víno. Najedné takové cestě v roce 1625 přespal ve vesnici Lulčinedaleko Vyškova. Poněvadž příští den byla neděle, šel jako zbožný křesťan na mši dokostelíka sv. Martina, který stál na kopci uprostřed lesů. Když vyšel se svou čeledí z kostela,naskytl se mu nádherný pohled na malebné seskupení vesniček hluboko pod ním a na vranním slunci zářící kraj. Byl to úchvatný pohled a zbožný a dojatý Andrýsek si v té chvílislíbil, že půjdou-li mu obchody tak dobře jako dosud, že na podobném místě v blízkosti jemumilé Olomouce postaví na návrší podobný stánek boží.V následujících letech opravdu přineslo jeho snažení žádané ovoce. Andrýskovo jměnívzrostlo a často se mu stávalo, že se mu ve snu připomínal učiněný slib. Umínil si proto, že sdílem začne co nejdříve. Za třeskuté zimy dne 26. února 1629 vyjel na koni z městské brány súmyslem, že pojede tak dlouho, dokud neobjeví vhodné místo pro stavbu kaple. Jel dlouhosměrem na východ, cestami i přes pole a lesy, až ho sněhová vánice zahnala za vesniciDroždín. Poněvadž ho ostrý vítr i sníh šlehal do tváře, stáhl si přes obličej kápi, povolil koniuzdu a nechal ho jít volným krokem. Netrvalo dlouho a kůň se sám zastavil. Vánice přestala aAndrýsek se rozhlédl. Hned poznal, že stojí na místě, které hledal. Označil místo několikasuchými větvemi a snažil se zapamatovat si jeho polohu. Potom již ujížděl zpět do Olomouce.Cestou se od jednoho rolníka dozvěděl, že les patří klášteru Hradisku.

Zašel proto za opatem a poprosil ho: "Důstojný otče opate, učinil jsem slib Panně Marii, že kjejí poctě vystavím kapli. Již i místo jsem vyhledal, krásné, na vrcholku kopce, z nějž jenádherný pohled po celém kraji." "Kde je ono místo, zbožný muži?", otázal se opat. "Naseverovýchod od Olomouce, na pokraji krásných lesů, které náleží vašemu klášteru, důstojnýotče opate." Milerád svolím a budu podporovat tvůj zbožný úmysl, neboť každé snaženíčlověka, jako tvora božího, má přispět k větší slávě boží. Také náš klášter rád přispějeskrovnou hřivnou k uskutečnění tohoto velkého díla. Jeho jménem ti pozemky daruji azároveň dávám povolení postavit na nich chrám. Přeji ti v provádění tvých plánů mnoho zdarua dílu tvému požehnání dávám."

A tak se také stalo. V letních měsících téhož roku byl položen a posvěcen základní kámenkostela. Práce rychle pokračovaly a za tři roky byla stavba hotova. Dne 3. dubna 1633 se zdesešli lidé z blízka i z daleka a kaple byla vysvěcena olomouckým světícím biskupem Filipemhrabětem Breunerem. A hned při svěcení se stal zázrak. Slepý baron Alexandr z Borů, kterýneštastnou náhodou oslepl a léčil se v Olomouci u známých lékařů, při obřadu opět nabylzraku a viděl. Zvěst o jeho zázračném uzdravení se rozlétla Moravou. Kaple, zasvěcená PanněMarii, se zakrátko stala obh'beným poutním místem zástupů zbožných poutníků, kteří semputovali, aby uctili nejsvětější Pannu a hledali u ní posilu ve svých životních strastech.Netrvalo však dlouho a kaple byla zpustošena a zneuctěna. To když roku 1642 přitrhli kOlomouci Švédové, dobyli město a také vyplenili a spálili klášter Hradisko i kostel na SvatémKopečku. Přitom nevysvětlitelným způsobem z kaple zmizel i obraz milostivé Panny Marie.Po jejich odchodu se Andrýsek spolu s premonstráty postaral o obnovu poutního místa amísto původní kaple postavil kostelík. V předvečer jeho slavnostního otevření přišel kAndrýskovi neznámý stařec a předal mu pečlivě zabalený ztracený obraz se slovy: "Nesu vámto, co vám právem náleží. Vím, že hledáte obraz Matky Boží, i já ji ctím a prosím proto, abyjejí obraz přišel na původní místo."

Zpráva o znovuobjevení obrazu se rychle rozšířila a kostelík na Svatém Kopečku, jak se mupozději začalo říkat, se opět stal cílem nepřehledných zástupů poutníků. Těm však jehoskromné prostory již nestačily a tak se hradiský opat rozhodl postavit místo něj monumentálníchrám. Jeho vysvěcení roku 1679 se však Jan Andrýsek již nedočkal. Zemřel v roce 1673.

Co je na pověsti O založení Svatého Kopečka (ne)pravdivého?

Skutečná postava olomouckého měšťana a obchodníka s vínem Jana Andrýska se v tétopověsti prolíná s legendou o založení kaple a o nálezu svatého obrazu Panny Marie, zde vduchu zvyklostí barokní doby. O stavbě kaple ale neexistují žádné doklady, víme však, žekostelík zde byl opravdu postaven premonstráty v letech 1669-1679. Dnešní podobasvatokopeckého chrámu je z let 1714-1721. Autorem pověsti je zřejmě kronikář klášteraHradisko Michal Siebeneicher.