Pernštejnský tis

V době, kdy byly budovány základy hradu Pernštejna, putoval oním krajem starý poutník. Udiven čilým ruchem se kolemjdoucích tázal po jeho příčině. Nevěřícně pak zakroutil hlavou a odvětil, že spíše jeho stará poutnická hůl obrazí, než aby se na tvrdé skále podařilo vybudovat hrad. Aby svým slovům dodal váhu, zabodl ji do skály a odešel.

Zázraky se ale občas dějí a tak dle pověsti hůl skutečně zapustila kořeny a brzy se zazelenala. Nad ní časem vznikl majestátní hrad, který svou krásou dodnes láká řadu návštěvníků. Když byl Pernštejn dokončen, pod jeho hradbami už z hole vyrostl statný tis. Říká se, že osud tohoto stromu je pevně spojený s osudem hradu – když jednoho dne bouře ulomila část jeho větví, propadla se i klenba v hradní síni a takových souher bychom našli nespočet. Až bude jeho osud zpečetěn nadobro, zanikne prý spolu s ním i samotný Pernštejn.