Svatá studánka

Jakmile lidé slyšeli o Švédech, dostali strach o život. Třicetiletá válka byla krutá. Když došla zpráva, že Švédové plení ve Žluticích, vzali si lidé v Přílezech to nejnutnější a prchali do lesů. V hlubokých lesích u jedné studánky, kde pramenila kyselka, se shromáždili a v hrůze čekali, co bude dál. Jejich kněz šel ovšem s nimi a když lidé hovořili o Švédech, začal kázat a snažil se své osadníky uklidnit a vnést důvěru, aby mysleli na Pána Boha. Požehnal lidem a při Svatém přijímání v lese jim podával hostie - Tělo Páně. Musel přitom překročit studánku a z jeho roztřesené ruky mu vypadla jedna hostie. Lidé se polekali a sledovali, jak hostie pomalu klesá na tmavé dno studánky. Odtud se náhle rozzářilo podivné světlo a od těch dob se jí říkalo "Svatý pramen". - Vyprávěči umísťovali příběh na různá místa mezi Otročín a Žlutice, ale také k Beranovu či ke Dřevohryzům. A tak "Svatých" studánek pak bylo více. Dodnes nevíme přesně, o kterou kyselku jde. Můžete se však vypravit ji hledat, snad ještě málo září.