Pověst o smírčím kříži

Pověst vypráví tom, že za husitských válek se jednou zastavilo žižkovo vojsko v Nedakonicích. Hlouček jezdců zajel až k Polešovicím. Na pastvisku mezi Polešovicemi a Boršicemi si rozdělali oheň a odpočívali. Někteří obyvatelé jim přinášeli mléko a chléb, aby si je naklonili. Když husité pojedli, vrátili se do tábora a u ohně zůstal jen jeden. Rolníci se s ním dali do řeči, brzy však vypukla hádka a bitka. Husita se statečně bránil, ale nakonec podlehl. Druhý den ho našli jeho druhové, pohřbili ho a na hrob dali neumělý kamenný kříž, na němž byl vyryt kalich.

Vypráví se, že vždy když žižkovo vojsko vítězilo, kamenný kříž se hýbal. Bojovník pochovaný pod ním slyšel v hrobě zpěv svých bratří, slyšel otřásání země pod kopyty koní a chtěl také pronásledovat prchajícího nepřítele. Nemohl však z hrobu, neboť ležel na něm ten těžký kamenný kříž.

Smírčí kříž stojí v trati Grejty a je zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek. Je to masivní latinský kříž. Na čele je zbytek pětiřádkového nápisu. V blízkosti stojí pamětní kříž, který nechala postavit r. 1910 Anna Míšová.