O nemrtvém zásmuckém pánu

Na zásmuckém zámku kdysi vládl Václav Vchynský, muž pyšný, prudký a obávaný. Jeho rodina měla dlouhodobý spor s císařem Rudolfem II. a Václav císaři přičítal pokoření i smrt svého otce. Když Rudolf II. roku 1612 zemřel a jeho tělo bylo otevřeno při pitvě, Václav Vchynský se zmocnil císařova srdce. Sevřel je v ruce tak silně, až z něj vyšla krev, a prohlásil, že se tím alespoň pomstil nepříteli své rodiny. Podle jiné dochované verze udeřil srdcem ještě o stůl. Ani po smrti však neměl prudký zásmucký pán nalézt pokoj. Mezi lidmi se vyprávělo, že opouští svůj hrob, vrací se mezi živé a napadá je. Starý záznam jej popisuje téměř jako vampýra, který vstává z hrobu a dáví nevinné lidi. Dochovaný pramen bohužel neuvádí, zda měl přízrak chodit přímo po zásmuckém zámku, v jeho okolí, nebo u místa Vchynského pohřbení. Pověst je však výslovně spojována s někdejším majitelem zásmuckého panství. Samotné zneuctění Rudolfova srdce zachytil již současník Pavel Skála ze Zhoře; vyprávění o návratech z hrobu patří k pozdější pověrečné tradici.