O pokladu v tuchorazské věži

Stalo se to uprostřed žní roku 1837. Bylo parné odpoledne a všichni lidé ze vsi byli na polích, když se u tuchorazského statku, který stál na místě bývalého hradu, objevil černý kočár. Z něj vystoupili dva neznámí cizinci, kteří chvíli hleděli do jakýchsi starodávných listin a pak si lámanou češtinou vyžádali na šafáři ve statku klíče od věže. Překvapený muž jim je vydal a neznámí cizinci si vzápětí sjednali ve vsi ještě zedníka a s oběma nechápajícími vesničany se vydali po starých věžních schodech do podkroví. Zde poručili pod střešními trámy vyjmout ze zdi několik velkých kamenů. Když se tak stalo, objevila se před užaslými zraky místních velká okovaná truhla. Oba cizinci ji letmo prohlédli a poručili snést dolů, aniž ji otevřeli. Venku těžkou truhlu naložili do kočáru, načež bez jediného slova práskli do koní a zmizeli neznámo kam. Když se vesničané vzpamatovali a nahlásili podivnou událost vrchnosti, bylo už pozdě. Pátrací oddíly se vrátily s prázdnou a neznámé muže už nikdy nikdo neviděl. Mezi lidem se pak začalo povídat, že oni podivní cizinci vyzvedli z tuchorazské věže část obrovského pokladu Smiřických, který se už od poloviny 17. století marně v okolí hledá. Byli to prý vzdálení potomci tohoto slavného rodu, kteří se nějak dostali k tajným listinám popisujícím místo, kde byl poklad ukryt a přijeli si vyzvednout, co jim po právu patřilo. Zda to byla pravda či ne se už dnes nedozvíme