O Švédech a ztraceném pokladu

Město Šumperk bylo založen kolem roku 1270 „na zeleném drnu“, o čemž dodnes svědčí pravidelný půdorys náměstí a přilehlých ulic pocházející z té doby. O jeho významném hospodářském postavení svědčí skutečnost, že se v něm záhy po tom co Šumperk vznikl usadil dominikánský řád, který se ve středověku zdržoval pouze ve významných a ekonomicky velmi silných městech. K tomu se váže pověst, jak někteří majetní občané města ukryli své cennosti před přicházejícimi švédskými vojsky. Třicetiletá válka v letech 1618-1648 se nevyhnula ani Šumperku.Jelikož se město Šumperk přidalo na stranu rebelů proti císaři, už nebylo v té době Královským městem.Trestem císaře bylo odejmutí mnohých výsad a výhod.Město pak připadlo pod ochranu rodu Lichtenštejnů po dobu 200 let. V té době mělo město salakvardu tj. výsadu, podle které ve městě neměli být ubytování vojáci.To však Šumperku nepomohlo, neboť listina v době války není platná. Městem co chvíli procházely vojenské oddíly, všechny požadovaly proviant a zrekvírovaly, co se dalo. Když Švédové získali pod svou moc Olomouc a Uničov, Šumperk se proměnil doslova skoro na vojenské ležení.Vystřídalo se tu mnoho vojsk. Není proto divu, že mnozí měšťané co vyznávali luteránskou víru doufali, že Švédové vyznání evangelického bude naopak vysvobozením z této šílené situace. Jaké bylo ale nemilé překvapení, když zjistili opak. Švédové poprvé přitáhli k Šumperku 18. června 1643 pod velením plukovníka Bannera. Císařští vojáci se tehdy dali na ústup prý „z taktických důvodů“,aby se tah vyhnuli se bitvě. Zůstal jen jeden poručík se šesti muži posádky. Šumperští otevřeli Švédům brány dobrovolně a snad i radostně. Ale Švédové se zachovali uplně opačně než čekali. Banner ihned žádal o zaplacení výplatného, a když měšťané nezaplatili, dovolil svým mužů, aby město po celých 18 hodin plenili. Právě tohle vůbec nečekali. Podle pověsti někteří Šumperští Švédům přeci jen moc nevěřili, a proto před jejich příchodem zakopali své cennosti u cesty na Háj, v místech, tehdy prý zalesněných, kde stávala boží muka, která byla postavená na památku Marie Peschkeové, upálené při čarodějnických procesech. Když Švédové ze Šumperka odešli, nechali ve městě zraněného Švédského důstojníka. Měšťané údajně vojáka zabili, a ze strachu ho zahrabali do jámy, ve které měli uložený poklad. Jednou v podvečer se kolem kapličky vracel dominikánský mnich, který byl navštívit poustevníka pobývajícího u bludovského kostelíčka a zjevil se mu bezhlavý švédský důstojník. Proto se božím mukám také říkalo „ Švédský sloup.“