Sedlák a bludička

Jednoho večera se vracel staronechanický sedlák z pole a vezl brambory. Byla už tma a vůz se mu po cestě rozbil. Hledal zápalky, aby si posvítil, ale po kapsách nic nenašel. Nechtěl tam nechat samotný vůz s bramborami a jít hledat pomoc, ani tam jen tak stát. Co teď?

Blížila se noc, když přilétla z louky bludička. Zůstala mlčky stát u vozu, přesně tam, kde sedlák potřebal vidět, aby vůz opravil. Bludička svítila do doby, než byl vůz opraven. Když vše opravil a posbíral brambory, poděkoval bludičce za pomoc.

Ona se ale zastavila a poděkovala jemu, protože byla nešťastná duše, která byla blouděním potrestána za páchané zlo. Bloudila by dál, kdyby nemohla někomu pomoci. Tedy ona musí děkovat jemu, že ji osvobodil. Popřála mu hodně zdraví a nakonec se vznesla do výše a zmizela.

Upraveno podle: Sedlák a bludička z knihy: Pověsti z Pardubicka a z Hradecka. Jan a Tomáš Linhartovi. ISBN 80-86160-43-2