Počátky Svaté Hory

Dějinné počátky Svaté Hory jsou opředeny pověstmi. Kdy byla postavena původní kaplička, jejíž zdivo je prý dosud zčásti obsaženo ve zdivu dnešní baziliky, není známo. Dle pověsti ji dal postavit již ve 13. století rytíř z rodu Malovců jako dík Panně Marii za vyslyšené prosby, když ho ochránila před pronásledujícími loupežníky.

Podle jiných zpráv byla postavena o století později. Slavný český historik 17. století Bohuslav Balbín, který se zabýval podrobně dějinami Svaté Hory, datuje vznik kaple zhruba do počátku 16. století. Zaznamenal také některé cenné údaje o původní kapli: dlouhá byla zhruba 13 m, široká asi 7 m a vysoká přes 4 m. Měla plochý dřevěný strop, hrubé, nerovné stěny a podlahu z udusané hlíny. Vedly do ní dva vchody: jeden v severní, druhý v jižní stěně lodi. Byla to tedy velmi jednoduchá, chudá, skromná svatyně. Zasvěcena byla zřejmě od počátku Nanebevzetí Panny Marie.

Nejstarší známý půdorys Svaté Hory asi z roku 1658 uvádí ústřední svatyni, která mohla opisovat půdorys původní kaple, jako stavbu s krátkou širokou lodí a stejně širokým i dlouhým presbytářem, půlkruhově ukončeným.

Balbín ji kladl do doby krále Vladislava II. nebo do prvních let panování Ferdinanda I. (1. třetina 16. století). Dle tradice má zdivo dnešní ústřední svatyně, tj. presbytář a úseky stěn směrem západním, obsahovat zdivo původní kaple, jehož analýza by mohla přispět k přesnějšímu datování. Stavba kaple proběhla v době náboženské roztříštěnosti, náboženských zmatků a nepokojů, zřejmě nákladem držitele panství a města Příbrami. Neslohovost stavby ovšem nevylučuje, že ji postavil nějaký poustevník sám, bez náročného architektonického záměru.

Na severní straně ve svahu směrem k městu stála skutečně poustevna, malá roubená chatrč, do níž v 16. a 1. polovině 17. století ustavovala poustevníky příbramská obec. V průběhu 16. století bylo postaveno mnoho kaplí s poustevnami na různých místech v Čechách (za Josefa II. koncem 18. století jich bylo zrušeno 83).

Také pojmenování vrchu nad Příbramí je obestřeno tajemstvím. Jeden z pravděpodobných výkladů může být ten, který autorství připisuje lidovému označení, za nímž se skrývá hora, jejíž svatost je dána svatyní Panny Marie a pobytem muže svatého života – poustevníka.