O pokladu a králi Zlatohlávkovi

Mezi městy Frýdek-Místek a Českým Těšínem u Komorní Lhotky (místnima nazývaná též Ligotka) je Tajemná Hora Godula zvaná též Hodovnice.

Hora ukrývá ve svém nitru velmi velký poklad podle pověsti černé kněžny paní Kateřině, vdově po těšínském knížeti Václavu. Která má zde své stříbro i zlato. Ten poklad hlídá král všech hadů – Zlatohlávek. Klíče k tomu pokladu může získat jen potřebný a spravedlivý člověk, ale musí být srdnatý a nesmí se ničeho zaleknout.

Jednou šel lesem řeznický učeň. V horkém červencovém dni dostal žízeň, proto poklesl u lesní studánky, aby se napil. Tu spatřil na hladině studánky odraz zlatých klíčů. Visely nad ním, na větvi stromu. Byly to klíče k pokladnici Černé kněžny. Učedník se zlatého zjevení tak vylekal, že se ani nenapil a utíkal pryč, co mu nohy stačily. Když se po chvíli uklidnil, dodal si odvahy a vrátil se zpět ke studánce, zlaté klíče již zmizely neznámo kam. Poklady Černé kněžny podnes neopustily svou skrýš.

Jenže i hadi a jejich král Zlatohlávek měli svůj poklad:

Za časů, kdy se ještě konaly zvířecí sněmy, shromáždili se na hoře Godule všichni plazi, aby si zvolili svého krále. V jeskyni mu pak připravili příbytek a mechové lůžko. Snesli mu tam zlato, drahokamy a králi hadů posadili na hlavu zlatou korunku. Podle ní krále pojmenovali „Zlatohlavec“.

A jedna pověst praví:

Král snímal korunku jen při každodenní koupeli v horském potoce. Toho jednou využil mladý ovčák. Náhodou uviděl ve své blízkosti na plochém kameni hadí korunku. V poledním slunci hrála všemi duhovými barvami a byla tak krásná, že ovčák zapomněl na nebezpečí, které mu hrozí. Skočil ke kameni, sebral korunku a pádil pryč. Ale byl pronásledován hady, ještěrkami a mloky. Sykot se blížil ze všech stran a ovčák hleděl vstříc jisté smrti. V poslední vteřině korunku odhodil a tím si zachránil život. Jakmile se zbavil korunky, pronásledování ustalo.

A jiná pověst vypráví, že pasáček dolů do vesnice stejně nedoběhl. V zoufalství vytáhl zpod haleny zlatou hadí korunku a mrštil jí zpátky do hory. Vysílením padl bezvládně na zem. Plazi vrátili korunku králi a Zlatohlavec se odplazil do jeskyně v Godule, aby tam hlídal svěřené poklady. Pozdě večer, když se ovce vrátily z pastvy samy domů, vydali se hledat nebohého pasáčka. Našli ho ležet pod mezí, a než ho donesli domů, stačil jim ještě povědět, co se mu přihodilo. Živého ho stejně nedonesli, zemřel jim cestou.

Takže mnohým byl milejší život než -li by se pokusili poklad získat a riskovat tak svůj život. Takže poklad tu stále je!