Vděčná halštrovská víla

Když v halštrovském údolí odbočíme u prvního potůčku nad horním Hädlerovým mlýnem doleva, dojdeme po krátkém putování ke staré halštrovské studánce. Ještě před sto lety byla roubena dřevem a pokládána za pramen Halštrova. Kdysi tam bydlela halštrovská víla, která se ukazovala jen zřídka. K chudým sběračkám jahod a klestí byla vždy přátelská, uhlíře však nemohla vystát a prováděla jim různé šibalské kousky. Jednou přišlo tak suché léto, že i na vodu bohaté lesní potůčky měly vody čím dál tím méně. Tehdy měl mlynář z Hädlerova mlýna s vodou velké trápení a mlýnské kolo často po dlouhou dobu nezaklapalo. Mlynář věděl, že by mu z této nouze mohla pomoci halštrovská víla. Zavolal svého učně, který později již jako poslední mlynář z Röthenova mlýna často tento příběh vyprávěl. Dal mu plnou dojačku mléka a pořádný skrojek černého chleba a poslal ho s tím k halštrovské studánce. Tam chlapec jídlo postavil. Za to byl příštího rána mlynářský rybník plný vody, a tak to zůstalo po celé léto i podzim, i když téměř nezapršelo. To byl dík halštrovské víly.