Vodník a pasáček

V okolí města Ústí nad Labem stavěli lidé v minulosti rybníky, v nichž pěstovali ryby ke své obživě. Třeba v okolí nedalekých Předlic bylo mnoho rybníků a bažin.

U jednoho velkého rybníka, který se rozkládal uprostřed rozsáhlých pastvin, pásl ovečky pasáček. Z dlouhé chvíle si vyřezával píšťalku a tu pojednou spatřil na břehu podivného mužíčka. Kapala mu ze šosu voda, měl široká ústa, blány mezi prsty s bambulovitými nehty a rybí vypoulené oči. Mužíček si spravoval šaty a přitom si mumlal sám pro sebe: „Sem ještě záplatu a tady také jednu záplatu.“ Pasáček se ho nepolekal a bičem, který držel v ruce, švihl vodníka do zad a vykřikl: „A sem také jednu záplatu!“ Mužíček bolestí zařval a vmžiku zmizel v rybníku. Od té doby ho už nikdo neviděl.

Vypráví se, že si za nějakou dobu pasáček sedl na břeh rybníka a ponořil unavené nohy do vody. Vtom ho za ně někdo pevně uchopil a stáhl do hlubiny. Vodník nezapomněl na křivdu, která se mu stala, a po pasáčkovi zůstal na hladině rybníka jen jeho klobouček.