Pověst o Voršile, královně čarodějnic

Pověst o Voršile, královně čarodějnic z JeseníkuV polovině 17. století, kdy Jesenicko pustošily hladomory, nemoci a strach po třicetileté válce, se mezi lidmi začala šířit šeptaná legenda o ženě, která vládne všem ostatním čarodějnicím v kraji. Říkalo se jí „čarodějnice čarodějnic“ nebo také „královna čarodějnic“.Podle lidového vyprávění byla Voršila ženou nesmírné síly a uhrančivého pohledu. Lidé věřili, že:Dokázala pouhým slovem přivolat krupobití, které zničilo úrodu na celém jesenickém podhůří.Pravidelně pořádala čarodějnické sabaty na nedalekých Petrových kamenech, kam prý létala na koštěti namazaném magickou mastí.Ostatní obviněné ženy z Jeseníku, Zlatých Hor a Nisy k ní vzhlížely jako ke své nekorunované vůdkyni, která uzavřela ten nejpevnější pakt s ďáblem.Skutečné pozadí pověsti:Tato pověst má reálné základy. V soudních spisech z tehdejšího Niského knížectví, pod které Jeseník spadal, inkvizitoři a soudci skutečně postavu Voršily označovali termínem „královna čarodějnic“. Skrze brutální mučení na mučidlech z ní vynutili přiznání, že předsedala pekelným shromážděním, čímž ospravedlnili její popravu i zatčení desítek dalších nešťastných žen.První jesenická čarodějnice: Barbora Schmiedová (1622)Pokud hledáte úplný počátek jesenických pověstí, musíme se vrátit do června roku 1622 k příběhu Barbory Schmiedové, manželky jesenického pastýře.Příběh zrady na smrtelné posteli:Pastýř Schmied v Jeseníku těžce onemocněl. Když cítil, že se blíží jeho konec, namísto modlitby zavolal městské radní. Na smrtelné posteli obvinil svou vlastní ženu Barboru, že ho očarovala, otrávila a že kvůli ní v domě straší a hoří.Barbora byla okamžitě zatčena a uvržena do jesenické katovny. Po krutém mučení se „přiznala“ k nepředstavitelným věcem a ze strachu před další bolestí označila za své spolupachatelky další sousedky z Jeseníku. Barbora byla upálena a její příběh dal vzniknout temné jesenické tradici, která v regionu trvala přes 70 let.