O cvilínských lupičích a spravedlivém trestu

V dobách, kdy hrad začal ztrácet na svém původním významu a jeho majitelé ho opustili, se v jeho chátrajících komnatách a hlubokých sklepeních usadila banda obávaných loupežníků. Jejich vůdcem byl prý bezohledný a krutý rytíř, který ztratil veškerou čest. Z hradního vrchu měli loupežníci dokonalý výhled na obchodní stezky vedoucí údolím podél řeky Opavy. Jakmile se na obzoru objevili kupci s vozy plnými drahých látek, koření, soli nebo peněz, loupežníci vyrazili z lesa, vůz přepadli, kupce pobili nebo odvlekli do hradního vězení a zboží si odvezli na Šelenburk. Krnovští měšťané i lidé z okolních vesnic žili v neustálém strachu, protože lapkové podnikali noční nájezdy i do samotného podhradí, kradli dobytek a zapalovali stavení. Zrada zevnitř a tajná chodba Město Krnov se dlouho snažilo s loupežníky skoncovat, ale hrad byl na strmém kopci skvěle chráněný a přímý útok na hradby vždy skončil masakrem obránců města. Loupežníci se cítili neporazitelní. Všechno ale změnila chamtivost a krutost samotného vůdce bandy. Ten jednou nespravedlivě rozdělil loupou kořist a jednoho ze svých věrných druhů nechal za malý prohřešek krutě zbičovat a uvrhnout do hladomorny. Zrazenému loupežníkovi se však podařilo z vězení uprchnout. Prahnul po pomstě. V noci se tajně vydal dolů do Krnova, vyhledal městského purkmistra a nabídl mu, že vojsku ukáže tajnou podzemní chodbu, která vedla z lesa na úpatí kopce přímo na hradní nádvoří. Následující noci, kdy loupežníci na hradě bujaře oslavovali další úspěšné přepadení a byli opilí, krnovští ozbrojenci vedení zrádným lapkem pronikli tajnou chodbou přímo do srdce hradu. Překvapení loupežníci nestihli ani chopit zbraně. Vypukl krátký, ale krvavý boj, ve kterém byla celá banda pobita nebo pochytána. Samotný vůdce loupežníků se prý pokusil skočit z hradeb, ale na zemi pod skálou našel svou smrt.