Černá smrt

Mor, zvaný černá smrt, se objevil v Čechách v roce 1496. Řádil však stále i v dalších letech. V roce 1679 se rozšířil v celém Rakousku a císař proto uprchl z Vídně. Roku 1680 se vyskytl i ve Cvikově, a to v rodině Václava Frietscheho, radního a sládka. On i jeho žena Dorota odešli z tohoto světa mezi 8. a 9. hodinou během jedné hodiny. Příštího dne zemřely jejich děti, a to 4 chlapci a 2 dívky pod Ballovým kopcem, kde měli být údajně všichni členové rodiny pohřbeni. V tom roce zemřelo ve Cvikově na mor na 60 osob. Byla urychleně zřízena zvláštní místa pro pohřbívání mrtvých. Takový hrob byl zřízen na Červeném pahorku v březovém háji za pivovarem.

Pohraniční styk mezi Čechami a Horní Lužicí v době moru byl upraven zvláštními instrukcemi, kterými se musela řídit hraniční stráž. Nákaza se zřejmě šířila, protože ke stráži byli přiděleni zvláštní dozorci. Každá obec, do které se nákaza dostala, vytyčovala ve vzdálenosti 100 - 200 kroků viditelné kůly. Všichni přicházející museli u těchto značek složit své pasy a zdravotní průkazy. Ty byly příslušníky stráže okuřovány dýmem ze směsi síry a jalovce. Zboží z těchto míst nesmělo za vymezený prostor. Dopisy a peněžní zásilky byly povoleny, ale až po důkladném prokouření.

Roku 1851 se objevila v okolí Cvikova cholera, jejíž epidemie byla strašlivá. Do města pronikla v srpnu 1850 a vyžádala si přes 100 obětí. Postižení bez přestávek úporně zvraceli a během 2 - 3 hodin umírali. Dveře domů, kde si smrt vybrala svou strašlivou daň, značili lidé bílým křížem malovaným vápnem. Všude byly konány procesí a pobožnosti za odvrácení nákazy. Hromadným pohřebištěm byl (jako v roce 1680) Červený pahorek k pivovaru. Nákaza přestala v polovině září.

Na konci Hrnčířské uličky (v r. 1996 přestěhován ke kostelu) stojí morový sloup, postavený jako díkuvzdání za odvrácení morové rány 1880. Zhotoven je z pískovce v jednoduchém barokním slohu. Trojhranný podstavec, spojený s deskou, má na pravé straně vytesaný letopočet 1897. Na sloupcích jsou sošky sv. Václava, Jana Evangelisty a sv. Šebestiana. Na soklu jsou německé nápisy: "Všechna sláva světa pomine, jenom co dobrého jsme učinili, zůstává. Dobře činiti, jak se Bohu líbí, vyplácí se na věčnost. Kdo stále to, co dobré jest činí, má dobrou mysl." Na hlavici sloupu stojí soška Panny Marie. Sloup byl nejprve umístěn na náměstí před radniční budovou, později byl přemístěn na další stanoviště.