Bitvu u Hostěradic prý nařídil sám Napoleon

V roce 1805 vtrhla francouzská armáda na Moravu z Rakouska. Před Napoleonem ustupovaly směrem k Brnu ruské oddíly generála M. I. Kutuzova. Ruské sbory procházející i naší krajinou se chovaly různě. Hostěradická farní kronika jen obecně konstatuje, že „městys Hostěradice trpěl také velice průchodem ruských vojsk.“ Jak praví pověst, měla být prosincová bitva svedena nikoliv u Slavkova, ale u Hostěradic, a to podle podobných znění německých názvů Slavkov (Austerlitz) a Hostěradice (Hosterlitz). Francouzi nevyslovují hlásku H. Německé Hosterlitz tak znělo Osterlitz, což je zároveň francouzské vyslovení názvu Austerlitz.

Že má být bitva svedena u Hostěradic, prý nařídil sám Napoleon. Orientačním bodem pro jeho důstojníky se měla stát věž kostela, která tehdy měla navíc čtyři boční věžičky. Když se o tom dověděl hostěradický farář, nechal boční věžičky strhnout. Příchozí Francouzi lest neprohlédli, a když se vyptávali na obec Osterlitz, Hostěradičtí je poslali ke Slavkovu. Tím byly Hostěradice ušetřeny bezprostředních hrůz krvavé bitvy, ke které došlo 2. prosince 1805.

Pověsti sehrály svou úlohu i mezi samotnými Francouzi. Pro ně dosud neznámé jméno Moravy – Moravie – jim připomínalo slovní hříčku Mort á vie, což znamená smrtí k životu. Krvavá bitva u Slavkova to plně potvrdila.

Skutečnosti odpovídá, že před bitvou Francouzi (a snad i sám Napoleon) procházeli 19. listopadu a v dalších dnech roku 1805 Hostěradicemi. Přitom došlo k plenění na tamní faře. Farář Václav Volák, rodák z Ivančic, ležel tehdy nemocný v posteli. Sedm francouzských vojáků jej nad postel zvedlo a hledalo peníze. Marně. A tak si odnesli alespoň peníze, které našli jinde v budově. K tomu ještě pobrali jídlo i pití a také farářovo prádlo a šaty. A to ještě Hostěradice nedopadly nejhůře. Vždyť na Znojemsku byly tehdy zničeny obce Lechovice, Oleksovice či Milfroň, jež se dnes jmenuje Dyje.