Legenda o chrámu sv. Štěpána
Nejznámější příběh, který se pojí se Stephansdomem se odehrává v 15. století, kdy rytíř Kaspar von Schlezer je vybrán císařem, aby doručil důležitý vzkaz sultánovi až do daleké Konstantinopole. Tento rozkaz mu není zrovna pochuti.
Doma má mladou ženu, o kterou se bojí a kterou nechce opustit. Rozkaz je ale rozkaz, a tak musí Kaspar uposlechnout svého panovníka a vydat se na cestu. Po dlouhé výpravě konečně přijíždí k sultánovi a zprávu mu předává. Během svého návratu jej ale napadnou banditi, zajmou ho a prodají do otroctví. Tím ovšem legenda nekončí.
Kasparova žena čeká na svého muže několik let. Když se stále nevrací, chystá se provdat za jiného. Noc před její svatbou má zajatý Kaspar sen, kde vidí svou ženu stát před oltářem se svým kamarádem. Na konci své noční můry slyší tichý hlas, který mu říká, že je stále čas, aby tomuto sňatku zabránil. Řešením je přislíbit duši ďáblu, který mu slíbí, že ho za pár hodin do Vídně dopraví. Kasparovi nezbývá nic jiného, než na dohodu přistoupit. Rytíř má však jednu podmínku. Pokud se během cesty do Vídně probudí, duše peklu nepřipadne. Ďábel souhlasí.
Oba nasedají na kohouta a vydávají se k chrámu sv. Štěpána, kde se má svatba konat. Když se blíží k cíli, začíná svítat a kohout, jak mu přikazuje příroda, zakokrhá. Tím Kaspara probouzí z hlubokého spánku a zachrání tak jeho duši.
Co ale rytířova žena? Stíhá Kaspar svatbu přerušit? Happy end se v tomto příběhu samozřejmě koná. Svatbu v chrámu sv. Štěpána se podaří Kasparovi zastavit. Z vděčnosti ke kohoutu, který ho osvobodil z otroctví a přivádí zpátky do Vídně, nechává Kaspar umístit železného kohouta na střechu chrámu, kde je až dodnes. Tento kohout se stává nejenom symbolem vděku, ale také slouží jako ochrana před ďáblem, který může vykonávat své špatné činy jen do svítání a kohoutova prvního zakokrhání.
Pokud jste dočetli legendu až do konce, pak víte, že se u Stephansdomu máte dívat na střechu, kterou chrání kohout. Tomu dnes dělají také společnost orlové, díky kterým se z chrámu sv. Štěpána stalo mistrovské dílo, které nad ostatními vídeňskými památkami vyčnívá. Už zdálky spatříte na střeše chrámu, který měl zastínit Svatovítskou katedrálu, dvouhlavého orla, který představuje symbol habsburských císařů, a dva jednohlavé orly, kteří reprezentují Vídeň a Rakousko