Zamilovaný trpaslík

Trpaslík z Krásného Března si usmyslel, že chce mít za ženu vílu, jež v noci tančila na slepých ramenech Labe. Že si s divoženkou neměl nic začínat, se dovtípil až pozdě. Ale popořádku. Trpaslík žil samotářským životem. Přes den chytal u řeky ryby, které měnil s místními chalupníky za mléko a chleba. Občas proměnil jednu ze šupin svého úlovku na dukát a zašel si do místní krčmy na máz dobrého vína. Lidé si na něj zvykli a občas si ho dobírali, kdy se už konečně ožení. Trpaslíkovi začala ženitba vrtat hlavou. Zkusil si namluvit několik místních děvčat, ale ta se mu jenom vysmála. Stával se čím dál zasmušilejší a zádumčivější. Přestalo mu chutnat jídlo, v krčmě se objevoval jen zřídka. Až jednoho večera spatřil z dutiny své vrby krásnou vílu, jak tančí na břehu Labe.

Pomalu, aby ji nevyplašil, vylezl ze svého stromu a jal se kráčet k řece. Půvabná divoženka se ladně pohybovala tu po břehu, tu po vodní hladině. Její hlavu zdobily dlouhé zlaté vlasy s věnečkem z polního kvítí, přes boky měla průsvitnou řízu pošitou perlami. Trpaslík se na ni nemohl vynadívat, ale po špatných zkušenostech se zdejšími děvčaty se ji ostýchal hned napoprvé oslovit. Osudové setkání úplně změnilo pidimužíkův život. Začal se častěji mýt a přes den spal, aby v noci mohl pozorovat svoji vysněnou lásku při tanci. S velkým nadšením nyní lovil a udil ryby, na nichž si víla s oblibou pochutnávala. Na trhu si koupil nové šaty a pro svoji novou známost korálky a náušnice.

Jednoho letního večera se trpaslík rozhodl, že se osmělí a požádá svoji krásnou tanečnici o ruku. Víla se chvíli zdráhala, jen slabě kývla na souhlas a odtančila doprostřed řeky. Pak řekla potichu: „Pojd' ke mně, můj milý." Láskou zaslepený trpaslík její lest neprohlédl a vydal se za ní. Netrvalo dlouho a vodou nasáklý šat začal trpaslíka, který navíc neuměl vůbec plavat, stahovat ke dnu. Stihl se jen naposledy vyznat z lásky k divožence a utopil se.

Pidimužíkovi nebylo vůbec divné, že se víla zdržuje na břehu řeky sama. Byla tu totiž za trest, protože kdysi odmítla oblouznit a utopit mladíka, do něhož byla zamilovaná. Její družky ji zde zanechaly s tím, že se mezi ně může vrátit, až svůj prohřešek odčiní. Obětí se bohužel stal právě krásnobřezenský trpaslík.