Bílá paní z šelmberka

Na hradě Šelmberk žila kdysi mladá šlechtična, dcera hradního pána. Zamilovala se do mladého rytíře, kterého jí otec zakázal. Rytíř musel hrad opustit a dívka brzy nato zemřela žalem. Od té doby prý její duch v bílém šatu bloudí po hradě i jeho okolí. Podle místní pověsti vede ze sklepení tvrze v Kamberku tajná podzemní chodba až na Šelmberk. Právě touto chodbou se bílá paní vydává na své noční cesty. Na rozdíl od většiny českých bílých paní není považována za dobrou bytost. Vypráví se, že závidí zamilovaným jejich štěstí. Milenci by se proto neměli po setmění na Šelmberku zdržovat. Kdo ji spatří nebo od ní přijme jakýkoli dar, tomu prý hrozí, že jeho láska skončí tragicky a oba zamilovaní zemřou. Proto se lidé místu po nocích raději vyhýbali.