O poustevníkovi

O Lázku u Cotkytle vypráví pověst o poustevníku, který prý tu pobýval kdysi za dávných časů.

Objevil se najednou, nikdo ho neznal, nikdo nevěděl, odkud se tu vzal. Ale byl to hodný člověk. Vystavěl si v lese malou chaloupku, mluvíval málo, s lidmi se stýkal, jen když musel. Byl to prý člověk učený a zkušený. Kdo k němu přišel o radu, rád mu poradil a pomohl. Znal kdekteré léčivé byliny a co nač je dobré.

Často jej lidé viděli na vrcholu Lázku, jak se zadíval směrem k Moravské Třebové. Jednou se ho ptal pasáček, co pásl na Lázku stádo dobytka: „Pane, co se pořád díváte tam ke Třebové?“

„Ach, milý chlapče, ty nechápeš, co mě bolí. Bože, Bože, toto všechno, co tu vidět, bylo kdysi naše, a dnes…?“ Více nepověděl.

Dlouhá léta žil poustevník na Lázku. Málo kroků od jeho chaloupky byla studánka s čistou a dobrou vodou, za léčivé byliny stařečka zásobili lidé chlebem a mlékem.

Ale jednou na jaře našli poustevníka v jeho chatě mrtvého. A nebyl prý to nikdo jiný než sám Ladislav Velen ze Žerotína, poslední český pán Moravské Třebové, Zábřeha a Rudy, který po porážce českých stavů na Bílé hoře a letech vyhnanství tajně se vrátil domů.