Pověst o Kyjovském hrádku

Za dávných časů sídlili na Kyjovském hrádku loupeživí rytíři. Byli spojeni s posádkami hradů Falkenštejn a Krásný Buk a společně podnikali loupeživé výpravy do sousední Lužice. Lužičané dlouho nemohli zjistit, kde se jejich sídlo nachází. Loupežníci totiž jezdili na koních, které měli okované obrácenými podkovami. Stopy jejich koní tak vypadaly, jako by vedly opačným směrem, než kam skutečně jeli Žitavští proto vyslali do Čech mnoho zvědů, aby sídlo loupežníků vypátrali. Nakonec jeden ze zvědů hrádek objevil. Aby zjistil co nejvíce o jeho obraně, podplatil služebnou, která na hradě pracovala. Dívka mu prozradila, jak je hrad uspořádán, kolik má posádka mužů a jaké má zvyky. Žitavští se tak dozvěděli vše potřebné a brzy ke Kyjovskému hrádku přitáhlo veliké vojsko. Hrad byl dobyt a loupeživí rytíři pobiti. Několika z nich se však podařilo uprchnout. Ti přísahali, že svou porážku pomstí. Vyhledali zrádnou služebnou, zajali ji a rozhodli se potrestat ji krutým způsobem. Podle pověsti ji přivázali ke kládě na katru a zaživa ji přeřízli.