O prasečí studánce

Když zanikla obec Unšovice, její obyvatelé vystavěli si nové sídliště a pojmenovali je Šatov. Stopy po jejich starém domově klesaly ponenáhlu do země. I kostelní věž se zvony zapadla do půdy. Tak uplynulo mnoho let. Kdy kdysi stálo staré obydlí Šatovských, bylo pastviště. Sem vyháněli hovězí a vepřový dobytek. Jednou vepř ryl do půdy a objevil se zvon. Zpozoroval to pastýř, šel k tomu místu a skutečně zjistil, že v zemi leží zvon. Vykopali jej a pověsili na kostelní věž v Šatově, kde visel po mnoho let. Později jej ve Znojmě přetavili, protože jeho zvuk se nehodil ke zvonům ostatním. Z jámy, z níž zvon vykopali, začal vyvěrat pramen, který existoval do nedávna a poskytoval svěží vodu všem na poli pracujícím. Říkali mu „Prasečí studánka“.