Pověst o zbojníku Ilčíkovi z Dubňan
Hlavním hrdinou následujícího příběhu je zbojník Ilčík. Jednou se Ilčík potuloval po lese u Dubňan. Samozřejmě, že na něm nebylo na první pohled patrné, kým ve skutečnosti je. Ilčík se snažil tvářit jako chuďas, který si přišel do lesa nasbírat trochu klestí. Jak si to tak štráduje po lesní pěšince, došel nějakou ženu a dal se s ní do řeči. Ona hned, že jde do Hodonína a že se moc bojí zbojníka Ilčíka, který tam někde řádí a přepadá lidi.Ani ji nenapadlo, že jejím společníkem je právě on. Ilčík se ji snažil uklidnit, že jí žádné nebezpečí nehrozí, že Ilčík dobrým lidem neubližuje. Ale žena si pořád vedla svou a strašlivě na zbojníka nadávala. Když přišli na kraj lesa, požádal ji Ilčík, aby mu v Hodoníně koupila cvočky na podrážky bot, že na ni na stejném místě k večeru počká.A tak se také stalo. Žena přinesla cvočky a Ilčík je začal počítat a vyskládávat špičkou vzhůru na pařezu. Pak se postavil a zvolal: Babo, ten Ilčík, to jsem já. A kdo na mě nadává, tomu se po zásluze odměním. Zdvihl překvapené ženě sukně a holou zadnicí ji posadil na pečlivě vyskládané cvočky. A než se ta chuděra vzpamatovala, zmizel zbojník Ilčík v lese.