Deset loupežníků

Pověst vypráví o panu Benešovi, právním zástupci Teplic, který jel před třemi sty lety úředně do Litoměřic. V mlze zabloudil a dojel k osamělému stavení. Přivítal ho sedlák a dovedl ho ke stolu prostřenému pro dvanáct lidí. Zanedlouho přišel další zbloudilý pocestný, který měl u sebe dlouhý meč. Náhle se objevilo dalších devět mužů, kteří patřili k hospodskému. Pan Beneš se začínal bát, jelikož tváře nikoho z nich nebyly přívětivé. Hostina však byla výborná, dost se jedlo i pilo. Po ní si však stoupl jeden z mužů a prohlásil, že ten, kdo vejde do tohoto domu a nepatří k jejich loupežnické družině, musí zemřít. V tom se ozval muž, který přišel po panu Benešovi a vybídl všechny, ať si každý nalije ještě jednu sklenici vína, vypije ji do dna a následně položí pohár dnem vzhůru. Tak se také stalo. Nikdo z loupežníků se nemohl ze židle zvednout, muž vzal svůj meč a všem deseti usekl hlavu. Pan Beneš s ním odešel, a když se vzpamatoval, představil se mu. Muž mu řekl, že oba slouží právu, pan Beneš píše a on je katem.