Tři bílé paní

Kolem hradu Ostrý často obcházely tři bílé paní. Jedna se zjevovala v mokrém oblečení a zbývající dvě měly kolem pasu na motouzech přivázané obrovské klíče, které při chůzi hlasitě chřestily. Jednou tudy procházel mladý tovaryš z Benešova a náhle se před ním zjevila bílá paní, řinčela klíčem a prosila o vysvobození. Mladík se jí zeptal, co má učinit. Žena odvětila, že musí vykonat svatou pouť do zaslíbené země a opět se sem vrátit. Když mladík namítl, že na takovou cestu je třeba mnoho peněz, bílá paní zmizela a nechala mu na zemi kožený měšec, který byl plný zlaťáků. Mladík odešel do města, kde potkal své kamarády a společně všechny peníze propili.

Ráno se probudil z opice, zjistil, že nemá ani vindru a vydal se zpět k Ostrému. Postával zde a čekal, zda se bílá paní nezjeví, dokonce na ni volal, ale nikde nikdo. Když se chtěl celý sklíčený vrátit domů, nenašel správnou cestu, zabloudil v hlubokém lese a znaven usnul. Znenadání ho probudil hlasitý rachot, blížil se jako bouře, dral se jako prudký vichr v houští, dunělo to a bušilo jako klapot koňských kopyt. Mladík se hrozně bál, schoval se do hustého křoví, ale ani tam neměl šanci. Neznámá síla ho popadla za opasek, mrštila s ním vysoko do vzduchu a odhodila ho na protější skálu. Druhý den ho tam jeho kumpáni našli polomrtvého a poté, co jim hrůzou celý sinalý tichým a bázlivým hlasem v útržcích převyprávěl svůj příběh, zemřel.