Pověst o válečném pokladu po bitvě u Chlumce

U Ústí nad Labem došlo v prostoru mezi vesnicemi Chlumec, Nakléřov, Varvažov, Přestanov a dalšími v roce 1813 ke krvavé bitvě. Střetla se zde rakouská, pruská, ruská a francouzská vojska. Celkem tady zahynulo více než 20 000 vojáků těchto armád.

Napoleonovi vojáci se dostali i do obce Tisá, která se nachází na samém okraji Tiských stěn. Ty tvoří vstupní bránu do dnes Chráněné krajinné oblasti labských pískovců. Tiské skály jsou pískovcové útvary, které mají rozmanité tvary. Jedna z pískovcových skal nese pojmenování Napoleonova bota, protože svým tvarem připomíná vysokou vojenskou holínku. Takové boty nosil i Napoleon. Ale i jiné názvy souvisejí s válkou – Pevnost, Oddílové věže, Strážní věže, Cimbuří a podobně.

V době, kdy nedaleko Tisé došlo k bitvě u Chlumce, schovali si Francouzi mezi skalami podle pověsti poklad. Byla to pokladna francouzského armádního sboru, ze které se měl vojákům vyplácet žold. Tak se říkalo platu, který tehdy dostávali vojáci. V Tiských skalách je mnoho míst, kde mohl být poklad ukryt. Jistě ho lidé hledali, když si o něm vyprávěli. Ale jestli se to někomu podařilo, to nevíme.

V jiné pověsti se vypráví, že když byl po skončené bitvě zajat u vesnice Žandov francouzský generál, bylo v té době již mnoho Napoleonových vojáků pobito a zajato. Některým z těch, co přežili, se podařilo uprchnout přes Krušné hory do sousedního Saska. Zůstala po nich poblíž potoka, který protéká mezi Chlumcem a Chabařovicemi, válečná pokladna. Když prý vojáci viděli, že je bitva prohraná, zakopali pokladnu na louce poblíž potoka. Toho dne tam bylo zakopáno také mnoho padlých vojáků, a proto se „hrob“ pokladny nijak nelišil od ostatních hrobů. Hledači pokladů v touze po lehkém zbohatnutí místo několikrát překopali, ale nic nenašli. Zato lidské kosti tady prý nacházeli při každém hlubším zakopnutí.