O šibenici

Za dávných časů měl Šatov právo hrdelní, tj. popravovat odsouzené k trestu smrti. Tohoto práva požívala obec asi od r. 1497. Šatovští zbudovali popraviště se šibenicí, z níž dvě jehlancovité zdi byly prý vidět jako zbytek ještě asi před 50 lety na místě označené dosud na mapě „Šibeničky“.

Šetrní občané nedalekého Retzbachu takového zařízení neměli. Jedenkrát odsoudili také jednoho svého občana k trestu smrti provazem. Ono se řekne „pověsit“, ale na jaké šibenici, když žádné nemají!

Ale lidé byli a jsou koumáci a tak jedna moudrá hlava navrhla: „Požádáme Šatovské, aby nám k tomu půjčili svou šibenici.“ Nu dobrá! – Starosta Dolního Retzbachu se tedy vypravil k šatovským sousedům a přednesl jim žádost. To jste měli vidět, jak Šatovští vzplanuli, když vyslechli mluvčího! Rázně odepřeli půjčit šibenici a prohlásili jednomyslně:

„My máme šibenici pro sebe a pro své děti a pro nikoho jiného!“