Pověst o zahradě na Krudumu

Jeden chlapec se svým otcem jednoho dne vystoupil na lesnatý hřbet Krudumu sbírat dříví. Hoch snaživě shromažďoval suché větve, občas se sehnul po pestrém kameni a nechal ho vklouznout do kapsy, neboť si ho chtěl vzít sebou domů, aby ho večer, až si bude hrát se svými kamarády, mohl použít jako hračku. Ve své horlivosti se nepozorovaně vzdaloval od svého otce dál a dál, až konečně poznal, že zabloudil. Ocitl se nedaleko velké zahrady, kterou obklopovala vysoká, nepřekonatelná zeď. Přímo před sebou však chlapec spatřil v tlusté zdi malá dvířka. Zvědavě je otevřel a vstoupil do zahrady. Vysoké ovocné stromy, bohatě obsypané ovocem, tu malého příchozího obklopovaly ze všech stran a on radostně utrhl několik plodů, na něž dosáhl rukama, aby je jako vzácný dar přinesl domů. Cizokrajní ptáci se třpytivým peřím tu poskakovali z větve na větev a nádherné květy, které chlapec ještě nikdy neviděl, houpaly svými kalichy ve svěžím jitřním vánku. Cizokrajné prostředí chlapce zpočátku udivilo, ale když ho údiv přešel, napadlo jej, že na své volání nedostal žádnou odpověď a všude se rozprostíralo tajuplné ticho. Tu ho pojal strach a chtěl se vrátit, ale všechny jeho pokusy najít východ z tajemné zahrady byly neúspěšné. Po dlouhém bloudění se konečně k smrti unaven uložil pod strom, kde usnul. Když se hoch probudil, po překrásné zahradě nebylo ani stopy. Shledal, že je opět v lese, na místě, které zná a zaslechl tichounké vyzvánění zvonu, které k němu z dálky doléhalo. Ke své radosti uslyšel poblíž hlas svého otce, který ho volal jménem. Tu se chlapec také ozval a utíkal za hlasem, až se po chvilce shledal s otcem, který ho již dlouho hledal a spolu se pak vrátili domů. Když se ho otec zeptal, kde byl, synek mu vyprávěl, co se mu přihodilo. Na důkaz toho, že mluví pravdu, chtěl z kapsy vyndat ovoce, které si nasbíral v zahradě. Jaký však byl jeho údiv, když místo ovoce vytáhl z kapsy plnou hrst blyštivých tolarů! Jakmile chlapcova příhoda vešla v obecnou známost, mnoho lidí se vypravilo na Krudum, aby tam hledali zázračnou zahradu s jejím drahocenným ovocem. Horlivě po ní pátrali a prochodili krudumské lesy křížem krážem, nikomu se však nepodařilo nalézt po zahradě ani jedinou stopu.