Královská korouhev

Příběh se odehrává v dobách hlubokého středověku, kdy českým zemím vládl král (v lidovém vyprávění nejčastěji spojovaný s Janem Lucemburským nebo Vladislavem II.): Královské vojsko se vracelo z válečného tažení zpět do Čech. V noci se však v neprostupných, temných pohraničních lesích na pomezí Čech a Moravy ztratilo. Vojáky obklíčila hustá mlha, bažiny a hrozilo, že je nepřítel v nepřehledném terénu zmasakruje. Znavený a zoufalý král se začal upřímně modlit k Panně Marii a slíbil, že pokud jeho vojsko vyvázne z temných lesů bez úhony, nechá na místě záchrany postavit chrám. V tu chvíli se mlha rozestoupila a nad jedním z návrší se rozzářilo jasné, nebeské světlo. Vojáci podle něj našli bezpečnou cestu ven z močálů na pevnou půdu. Na vrcholu tohoto kopce král z vděčnosti nechal zarazit do země svůj královský prapor – tehdejším jazykem korouhev. Ta plála ve větru jako znamení vítězství nad temnotou a bezpečí pro všechny zbloudilé. Kolem tohoto místa pak vznikla nová osada, která získala jméno Korouhev. Na místě, kde podle pověsti vlála královská korouhev, dnes stojí unikátní goticko-renesanční kostel sv. Petra a Pavla. Je obehnán mohutnou kamennou hradbou se střílnami a středověkou hranolovou zvonicí, což dokazuje, že místo sloužilo jako útočiště před nepřáteli.