Jihomoravská Hroznová koza

Pradávní rolníci věřili, že bůh úrody na sebe bere nejrůznější zvířecí podoby. Podle jejich představ byl po sklizni zestárlý a oslabený, proto ho bylo nutné rituálně zabít, aby se na jaře mohl zrodit v plné síle. Tento zvyk se v rozličných podobách udržel téměř po celé Evropě až do 19. století, i když jeho původní smysl byl již dávno zapomenut.

Tak například staří Řekové obětovali Dionýsovi kozla a tvrdili, že ho tak trestají za škody, které působí na vinicích. Přitom právě kozel byl původně vtělením boha samotného…

Není téměř pochyb o tom, že kořeny legend o jihomoravské Hroznové koze sahají až do Antiky a s největší pravděpodobností i hlouběji. Jako bohyně úrody ručí Hroznová koza a její rod za růst vinné révy a kvalitu vína. Odměňuje dobré hospodáře a naopak trestá lenochy a nepoctivce, má-li dlouhou chvíli, provádí lidem někdy až zlomyslné kousky.

Zatímco v Dolních Rakousích podvědomí této bájné bytosti téměř vymizelo před více jak sto lety, na jižní Moravě a především Znojemsku se díky zdejším německým spisovatelům (Karl Bachor a Hans Zuckriegl) udrželo mnohem déle, spolu s řadou pověstí a zvyků z nichž některé dále uvádíme.

Na konci léta skládali hotaři slib a vztyčovali znamení zakazující vstup do vinic. Tak mohla kozí rodina v klidu dokončit svou práci.

Až do sv. Martina se nesmělo do sklepa. Řádil tam Hroznový kozel s kůzlaty a vetřelce ohrožoval na životě.

Po sv. Martinovi se konalo tzv. ručení za Hroznového kozla. Zesláblý ze dřeva vyřezaný kozel byl obřadně předán hostinskému, aby u něj do jara v teple nabyl nových sil.

Mezi vinobraním a sv. Martinem bývalo zvykem obdarovat přátele Hroznovou kozou. Dřevěná kostra se bohatě ozdobila květy, ovocem a především vinnými listy a hrozny. Takový dar měl přinést zdraví a štěstí.

O Vánocích koledovali hotaři a kromě jiných darů dostávali od hospodářů víno, které slévali do soudku. Ten stál na vozíku, který táhla pentlemi ozdobená koza.

O Velikonocích chasníci symbolicky vypouštěli „znovuzrozeného“ kozla do vinohradu, kde se opět setkal se svou rodinou.