O medvědovi a berle

Pověst říká, že když se jednou blížil po lesní cestě k Jablonnému vůz naložený naturáliemi shromážděnými v okolních vesnicích, vůně medu přivábila medvěda. Vystrašený doprovod se rozutekl a zvíře potom snadno vylezlo za pochoutkou na vůz. Koně je však ucítili a dali se do zběsilého běhu. Medvěd proto nemohl seskočit a před pádem z prudce nadskakujícího provozu se snažil zachránit tím, že se předními tlapami opřel o berlu. Tak vjel na jablonské náměstí, kde se mu konečně podařilo vůz opustit a zmizet v lese v místech, kde dnes stojí kostel. Jablonští potom spřežení chytili a koně uklidnili. Teprve po dlouhé době se objevila zbabělá zámecká čeleď. Na Lanšperku i ve zbraslavském klášteře z toho bylo hodně smíchu a opat svolil, aby Jablonné dostalo na paměť této události do znaku medvěda s berlou.

Zobrazení tohoto znaku se objevuje na nejstarších užívaných pečetích.